Tématu moderního otroctví se věnuje papež František ve svém poselství k 48. Světovému dni míru. Ten si církev připomene 1. ledna 2015.

Vatikán: „Naléhavě vyzývám všechny muže a ženy dobré vůle (…), aby se nestávali spoluvinnými za zlo otroctví a neodvraceli svůj zrak od utrpení bratří a sester v lidstvu, zbavovaných své svobody a důstojnosti, ale aby měli odvahu dotýkat se těla trpícího Krista“. Touto výzvou uzavírá papež František své poselství k 48. Světovému dni míru, který si církev připomene 1. ledna 2015.

Text nese název „Již ne otroci, ale bratři“. Právě boje s otroctvím se týkala společná deklarace, kterou hlava katolické církve podepsala společně s představiteli jiných světových náboženství počátkem prosince ve Vatikánu. Jak při té příležitosti uvedla asociace Global Freedom Network, v otrockých podmínkách žije v současnosti 35,8 milionů lidí.

Otroctví, které papež také nazývá „odporným jevem“, se projevuje v mnoha oblastech. Člověk se stává obětí otrockých prací, migrantům je upírána svoboda, právo na majetek, lidé jsou zneužíváni, vězněni v nelidských podmínkách, ženy jsou nuceny k prostituci, mladiství se stávají předmětem ochodů s orgány aj.

Člověk tak bývá zbavován své důstojnosti, kterou má jako obraz Boží. Podle papeže je hlavní příčinou otroctví hřích: „Když hřích poruší srdce člověka a vzdálí jej od jeho Stvořitele i od bližních, už nepovažuje druhé za lidi se stejnou důstojností za své bratry a sestry v lidství, ale vidí je jako předměty.“Zotročování také pramení z chudoby, nedostatku vzdělání a pracovních příležitostí, korupce, ozbrojených konfliktů nebo terorismu.

Řešením je podle papeže „společné a globální jednání“ celé společnosti. Papež v této souvislosti oceňuje úsilí mnoha řeholních kongregací. Římský biskup se také obrací se zvláštními výzvami na různé složky společnosti.

Proti otroctví lze bojovat vytvářením bratrštější společnosti, ale také pozorností při nákupech, píše papež: „Ptejme se (…), cítíme-li nějakou výzvu, když se během svého všedního dne setkáme nebo máme co do činění s lidmi, kteří mohou být obětí obchodu s lidskými bytostmi, anebo když se rozhodujeme o nákupu výrobků, které by mohly reálně pocházet z vykořisťování druhých lidí. Někteří z nás, buď z lhostejnosti, nebo proto, že jsou omezeni každodenními starostmi či ekonomickými důvody, zavřou oči. Jiní se však rozhodnou vykonat něco pozitivního a zapojí se do občanských sdružení nebo budou konat malé každodenní skutky – které mají velkou hodnotu! – jako je prohodit pár slov, popřát ´dobrý den´ nebo se usmát.“

Příkladem i pomocnicí při boji proti otroctví může být podle papeže sv. Josefina Bakhita, světice ze Súdánu, která byla sama prodána ve svých devíti letech. Později se díky víře stala „svobodnou Boží dcerou“ a jako řeholnice pomáhala malým a slabým.