Svátost smíření je možná půl hodiny přede mší svatou nebo po osobní domluvě s Marcelem Timkem.
Mše jsou v přímém přenosu od úterý do soboty od 18:00 a v neděli od 9:30. Všechny promluvy lze shlédnout i ze záznamu.
Podle předběžného plánu bude možná osobní účast na mších od 27. dubna nejvýše 15 osob, od 11. května by to mohlo být 30 osob a od 25. května maximálně 50 osob.
Continue reading
Jako obvykle se o čtyřech adventních nedělích budou opět v kostele sv. Mikuláše v Benešově na Karlově při mši sv. od 8.00 hodin hrát a zpívat „Benešovské roráty“.
Roráty představují specifickou podobu ranní mariánské mše v době adventní.
Na víkendovku byla pozvána především benešovská mládež od 2. stupně ZŠ.
Nakonec to byla téměř „dámská jízda“, vyjma jediného statečného – Jakuba.
V pátek jsme po cestě vláčkem absolvovaly pěknou túru podél řeky Blanice. Večer nás čekal táborák s opékáním buřtů a veselými hrami (houmles danz), i přemýšlení o tom, v čem spočívá štěstí.
U ohně s námi poseděl P. Marcel Timko i P. Jiří z Hrádku.
V sobotu jsme hledali poklad, společně vařili, tvořili barevné kamínky, hádali, kdo jsme …
Po celý víkend jsme hráli hru „Na pastýře“. Každý z nás si vylosoval svoji ovečku, a o tu pak jako dobrý pastýř nenápadně pečoval. Každý byl současně pastýřem i něčí ovečkou.
V neděli jsme byli na mši svaté, uvařili si špagety a hádali, kdo byl naším pastýřem.
Samotnou mne překvapilo, že to uhodli téměř všichni. Pastýři se opravdu snažili:)
Víkendovku jsme sladce zakončili v cukrárně na náměstí ve Vlašimi.
Moooc jsme si celý víkend užili. Pojeďte příště s námi!
Majka
Ve čtvrtek před Nocí kostelů navštívili naši farnost mladí skauti, kteří zde v rámci svého celorepublikového setkání OBROK konali tzv. službu. Pomohli nám uklidit kostel, faru, poskládali dřevo a pracovali na zahradě. Další skupina pracovala také u kostela sv. Filipa a Jakuba na Chvojně. Za své snažení dostali čaj a kávu a s požehnáním P. Timka odešli zpět do Konopiště, kde celá akce probíhala.
V letošním roce se v benešovské farnosti dne 24. 5. 2019 v podvečer uskutečnily v rámci v současné době již dosti populární série setkání paralelně dvě akce, i když druhá z nich se konala zatím vlastně jako generálka pro příští roky a přihlášena oficiálně ještě nebyla. Jednalo se o podvečerní setkání věřících v kostele městské části Benešova ve vesnici Okrouhlici, které se svolením benešovského pana faráře připravil zdejší zemědělský podnikatel pan Ing. Antonín Šmakal. Ten zajistil i program, vlastivědnou výstavku z dokumentů bývalé fary chovaných v kostele, prohlídku zvonice a části hřbitova spolu se sousedským posezením v závěru celého večera.
V roce 2017 uplynulo 400 let od doby, kdy nejstarší piaristé včetně zakladatele svého budoucího řádu piaristů (od r. 1621) sv. Josefa Kalasanského (*1557 Petralta de la Sal ve Španělsku, + 25. 8. 1648 Řím) jako první podstoupili obláčku řádových noviců v Římě a po ní dvouletý noviciát. Stali se tak vlastně řeholní kongregací a v pozdějším vývoji nakonec také řeholním řádem. Toto nejdůležitější piaristické řádové výročí se stalo pro širší kulturní veřejnost podnětem k hlubšímu poznání spirituality i poslání piaristického řádu, významného pro evropské a nakonec i pro světové kulturní dějiny. Proto byl lokálně vedením řádu za souhlasu papeže Františka vyhlášen v listopadu 2016 Rok piaristů 2017. V tomto roce došlo k připomenutí výročí i při řádových obřadech, zejména v Římě. Mezinárodně pak ještě pomocí internetu a řádových tiskovin. Téma se pro oblast českých zemí dočkalo v Čechách i publikace připomínající tradici starou asi čtyř století zapojení střední Evropy do řádového života piaristů, jeho dnešní podobu i kulturní význam piaristické činnosti. Ta se zde projevuje stále ještě dnes spolu s jejich kulturním odkazem na evropskou církevní vzdělanost a pedagogiku. Přináší možnosti seznámit se s jejich minulým působením, případně i cestami, které je ještě dnes stále možné registrovat.
Kardinál Josef Beran po fašistickém koncentráku a po komunistické perzekuci roku 1948 byl vyštván do Vatikánu, kde zemřel v roce 1969 a byl pochován jako jediný Čech mezi papeže. Ale měl přání se vrátit do své milované vlasti a nyní se mu to splnilo Papežem Františkem, který svolil převezení jeho ostatků do chrámu sv. Víta do hrobky mezi arcibiskupy, pravděpodobně v květnu, při letošním stém výročí vzniku naší vlasti!
Jistě se budete ptát, proč se o to tolik zajímám? Hned vysvětlím. Po koncentráku, kde si vytrpěl své a po skončení války v roce 1945 se nám vrátil a mne, jako jedenáctiletého ministranta v kostele Šimona a Judy ROKU 1947 biřmoval na druhé jméno Josef, takže jsem přímo v jeho blízkosti a při oblékání v zákristii, když se sehnul k políbení svojí štoly jsem uviděl strašlivou jizvu, která šla ze zad přes krk a do vlasů hlavy a toto mi navždy utkvělo v mysli, co asi tento světec musel zkusit a vytrpět pro svojí víru Ježíše Krista, po roce 1948 znovu za komunistického režimu, jako za protektorátu Čechy a Moravy, dokud nebyl přinucen opustit rodnou vlast do Říma, kde v roce 1969 zemřel.
Kde se vzalo na světě a v naší rodné vlasti tolik zla mezi vlastními lidmi?
Děkuji Vám za pozornost, musel jsem se s Vámi o to podělit, aby se taková zvěrstva nikdy a nikde na světě neopakovala!
Václav VII.Josef Potůček z Mezihoří
Oltář sv. Josefa Kalasanského v kostele sv. Anny z r. 1749.
Celkem sto let od smrti zakladatele piaristického řádu nebyl nikdo z jeho členů beatifikován ani kanonizován, i když piaristé usilovali o tyto procesy zejména pro Josefa Kalasanského a Matre Dei (*1557 Petralta de la Sal, + 25.8.1648 Řím), zakladatele řádu. Nakonec byl první piarista blahoslaven 18. srpna 1748 papežem Benediktem XIV., vlastním jménem Prospero Lorenzo Lambertini (*31. 3. 1675 Bologna, + 3. 5. 1758 Řím). Byl papežem mezi roky 1740 až 1758. Krátce po tomto aktu byl malířem Františkem Lichtenreiterem, známým především svou tvorbou pro premonstráty na Strahově, v roce 1749 namalován i obraz blahoslaveného v kostele sv. Anny v Benešově. Svatořečen byl Josef Kalasanský téměř o 19 let později 16. července 1767 papežem Klementem XIII, vlastním jménem Carlo della Torre di Rezzonico (*7. 3. 1693 Benátky , + 2. 2. 1769 Řím). Byl papežem od 6. července 1758 do 2. února 1769. Josefova cesta k blahoslavení i svatořečení byla doprovázena neustálými žádostmi a připomínkami ze strany piaristů. Stavěli se za ně i piaristé z provincie Germanie a od poloviny 18. století z česko-moravsko-slezské řádové provincie, kam patřila také piaristická kolej v Benešově. Také v Benešově se asi v době před 250 lety více než kdy jindy dříve i později dovídal i o událostech ve vzdáleném Římě prostřednictvím členů piaristického řádu, zejména při provinciálních kanonických vizitacích nebo i z kázání piaristů určených širší veřejnosti, zejména z řad měšťanů. Continue reading