Zelený čtvrtek je čtvrtý den Svatého týdne, v jehož odpoledni začíná Velikonoční triduum. Církev si při něm připomíná den, kdy Ježíš Kristus ustanovil Eucharistii a kdy započalo jeho utrpení – kombinuje se při něm proto radost s bolestí.
Tento čvrtek se nazývá zeleným, protože prvotní křesťané se v tento den velmi přísně postili a nepožívali z pokrmů ničeho kromě zeleniny. V tento den světí biskupové ve svých chrámech svaté oleje.
Zpívá se radostně Kyrie a Gloria a při něm se zvoní všemi zvony, které potom až do soboty utichnou. Připomíná se tak umlknutí chvály u lidu poté, co Pán Ježíš byl odveden do vězení. Po mši se přenáší Eucharistie v průvodu na boční oltář či do postranní kaple a kněz odhaluje oltáře.
Velký pátek je pátý den Svatého týdne, den Velikonočního tridua. Církev si při něm připomíná umučení Ježíše Krista. Je to den největšího církevního smutku, během nějž jsou zdraví dospělí křesťané povinní držet přísný půst a kdy se nikde neslaví mše svatá.
Velkopáteční obřady začínají pašijemi podle sv. Jana a následně pokračují přímluvami. Jejich vrcholem je pak uctívání svatého Kříže. Eucharistie se tento den neslaví, podává se však svaté přijímání za použití již dříve proměněných hostií.
Velký pátek je pátý den Svatého týdne, den Velikonočního tridua. Církev si při něm připomíná umučení Ježíše Krista. Je to den největšího církevního smutku, během nějž jsou zdraví dospělí křesťané povinní držet přísný půst a kdy se nikde neslaví mše svatá.
Velkopáteční obřady začínají pašijemi podle sv. Jana a následně pokračují přímluvami. Jejich vrcholem je pak uctívání svatého Kříže. Eucharistie se tento den neslaví, podává se však svaté přijímání za použití již dříve proměněných hostií.
Bílá sobota je den Velikonočního tridua, kterým končí Svatý týden a celá doba postní. Je to den rozjímání, bdění u Božího hrobu a čekání na Zmrtvýchvstání Páně.
Přes den se neslaví žádné Mše ani další svátosti, s výjimkou svaté zpovědi či posledního pomazání. S nadcházející nocí končí doba postní a začínají oslavy nedělního svátku Zmrtvýchvstání Páně – tzv. Velikonoční vigílie, která vrcholí Mší svatou.
Světí se oheň a kadidlová zrna, velikonoční svíce a křestní voda. Věřící obnovují křestní slib a udělují se křty katechumenům.
Slavnost Těla a Krve Páně, lidově Boží Tělo je svátek římskokatolické církve, kterým se zdůrazňuje reálná přítomnost Ježíše Krista jako Boha i jako člověka v eucharistii. Podle nauky katolických církví, pravoslavných a ostatních starobylých křesťanských církví východu dochází při slavení mše k transsubstanciaci (přepodstatnění) obětovaného chleba a vína v Tělo a Krev Ježíše Krista.
Datum slavnosti se řídí datem Velikonoc příslušného roku.
Půjde se v průvodu zámeckým parkem se čtyřmi zastaveními.
Tuto církevní slavnost obnovila správa zámku poprvé v roce 2007. Naposledy se tam konala 11. června 1914, tedy zhruba 14 dní před sarajevským atentátem na arcivévodu Františka Ferdinanda d´ Este.
http://www.zamek-konopiste.cz/
Zádušní mše na Konopišti za arcivévodu Františka Ferdinanda d´Este a jeho ženu vévodkyni Žofii z Hohenbergu (rozené Chotkové) v den výročí sarajevského atentátu.
V 17:45 se rozezní zvon v zámecké věži a od 18:00 začne bohoslužba v zámecké kapli, kterou celebruje farář Římskokatolické církve v Benešově Marcel Timko.
Svatí Konstantin (Cyril) a Metoděj jsou známí jako Apoštolové Slovanů nebo také Slovanští věrozvěstové. V rámci své misie na Velké Moravě prosadili staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk (pro který Konstantin vytvořil písmo hlaholici). Papež Lev XIII. je v roce 1880 svatořečil, a roku 1981 je Jan Pavel II. prohlásil spolupatrony Evropy. Jsou i hlavními patrony Moravy.
Svatí Konstantin (Cyril) a Metoděj jsou známí jako Apoštolové Slovanů nebo také Slovanští věrozvěstové. V rámci své misie na Velké Moravě prosadili staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk (pro který Konstantin vytvořil písmo hlaholici). Papež Lev XIII. je v roce 1880 svatořečil, a roku 1981 je Jan Pavel II. prohlásil spolupatrony Evropy. Jsou i hlavními patrony Moravy
Slavnost Všech svatých je křesťanský svátek, který připomíná všechny svaté, a to nejen ty, kteří jsou oficiálně kanonizováni, ale také ty, o „jejichž svatosti neví kromě Boha nikdo“
Odpustky pro zesnulé
Plnomocné odpustky pro duše zemřelých, které potřebují očištění, můžeme získat prvních osm listopadových dnů. Podmínkou jsou známé úkony:
- přijetí svátosti smíření
- Eucharistie
- modlitba na úmysl Svatého otce (Otče náš a Zdrávas či jiná modlitba)
Dále je třeba se na hřbitově pomodlit za zemřelé (stačí v nitru).
Od poledne 1. 11. do půlnoci 2. 11. je možné tyto odpustky pro duše v očistci získat návštěvou kostela spojenou s Modlitbou Páně a Vyznáním víry.
Předpokladem je, že pokřtěný (neexkomunikovaný) katolík, který je ve stavu milosti aspoň po předepsaných úkonech, má úmysl odpustek získat a nemá sebemenší zalíbení v hříchu.
Zmiňovanou svátostnou zpověď stačí přijmout v několikadenním rozmezí. Na jejím základě lze získat více odpustků, avšak pro každý odpustek zvlášť je nutné přijmout Svátost oltářní a pomodlit se předepsanou modlitbu. Za jeden každý den se získá vždy jen jeden plnomocný odpustek. Při obtížích mohou předepsané skutky zaměnit zpovědníci za jiné anebo se bude jednat o odpustek částečný.
Navíc lze pro zesnulé získat částečné odpustky kterýkoliv jiný den za podmínek, které platí pro listopadový oktáv (zpověď, eucharistie, modlitba za papeže a zemřelé), a také zbožnou invokací Odpočinutí věčné dej zemřelým, ó Pane, a světlo věčné ať jim svítí. Ať odpočinou v pokoji. Amen. Dále i recitací ranních chval či nešpor officia za zesnulé. (Denní modlitba církve, str. 1785nn nebo 1628nn)
Přineste si malou lucernu nebo svíčku a budete si moci odnést do svých domovů Betlémské světlo (více zde).
Přineste si malou lucernu nebo svíčku a budete si moci odnést do svých domovů Betlémské světlo (více zde).
[caption id="attachment_43" align="alignnone" width="339"]
kostel sv. Vavřince, Okrouhlice[/caption]
Slavnost Matky Boží, Panny Marie je svátek nejvyššího stupně slavený 1. ledna. Zaveden byl s novým kalendářem pro misál papeže Pavla VI. v roce 1970. Slavnost má status zasvěceného svátku pro celou Církev.
Povinnost účasti na bohoslužbách zůstala pro české katoliky platná i po redukci zasvěcených svátků Českou biskupskou konferencí.
Oktáv zakončuje týdenní oslavu Vánoc a zaměřuje pozornost na jednu z teologických nauk církve, totiž označení Panny Marie coby Boží rodičky. Tento titul, přiznaný Ježíšově matce Marii Efezským koncilem roku 431 vyjadřuje především christologickou nauku o božství Ježíše Krista. V římskokatolické církvi se jedná o jeden z tzv.zasvěcených svátků. Římskokatolická církev také toto datum spojuje se Světovým dnem modliteb za mír.
Slavnost Matky Boží, Panny Marie je svátek nejvyššího stupně slavený 1. ledna. Zaveden byl s novým kalendářem pro misál papeže Pavla VI. v roce 1970. Slavnost má status zasvěceného svátku pro celou Církev.
Povinnost účasti na bohoslužbách zůstala pro české katoliky platná i po redukci zasvěcených svátků Českou biskupskou konferencí.
Oktáv zakončuje týdenní oslavu Vánoc a zaměřuje pozornost na jednu z teologických nauk církve, totiž označení Panny Marie coby Boží rodičky. Tento titul, přiznaný Ježíšově matce Marii Efezským koncilem roku 431 vyjadřuje především christologickou nauku o božství Ježíše Krista. V římskokatolické církvi se jedná o jeden z tzv.zasvěcených svátků. Římskokatolická církev také toto datum spojuje se Světovým dnem modliteb za mír.
Popeleční středa je 46. den před Zmrtvýchvstáním Páně, který zahajuje dobu postní obsahující 40 postních dnů (zbylých 6 dnů jsou neděle). Je dnem přísného postu a připomínkou pomíjivosti pozemského života.
Během obřadů popeleční středy se přede mší světí popel a následně jsou jím věřící znamenáni na čele. Popel je ze svěcených ratolestí Květné neděle předchozího.
Popelec (znamenání popelem) doprovází kněz slovy: Čiňte pokání a věřte evangeliu nebo Pamatuj, že jsi prach a v prach se navrátíš. Vyzývá k tomu, abychom zůstali nezávislí na pomíjivých skutečnostech a věnovali pozornost hodnotám trvalým – duchovním.
Zelený čtvrtek je čtvrtý den Svatého týdne, v jehož odpoledni začíná Velikonoční triduum. Církev si při něm připomíná den, kdy Ježíš Kristus ustanovil Eucharistii a kdy započalo jeho utrpení – kombinuje se při něm proto radost s bolestí.
Tento čvrtek se nazývá zeleným, protože prvotní křesťané se v tento den velmi přísně postili a nepožívali z pokrmů ničeho kromě zeleniny. V tento den světí biskupové ve svých chrámech svaté oleje.
Zpívá se radostně Kyrie a Gloria a při něm se zvoní všemi zvony, které potom až do soboty utichnou. Připomíná se tak umlknutí chvály u lidu poté, co Pán Ježíš byl odveden do vězení. Po mši se přenáší Eucharistie v průvodu na boční oltář či do postranní kaple a kněz odhaluje oltáře.
Velký pátek je pátý den Svatého týdne, den Velikonočního tridua. Církev si při něm připomíná umučení Ježíše Krista. Je to den největšího církevního smutku, během nějž jsou zdraví dospělí křesťané povinní držet přísný půst a kdy se nikde neslaví mše svatá.
Velkopáteční obřady začínají pašijemi podle sv. Jana a následně pokračují přímluvami. Jejich vrcholem je pak uctívání svatého Kříže. Eucharistie se tento den neslaví, podává se však svaté přijímání za použití již dříve proměněných hostií.
Napsat komentář