Činnost v kostele sv. Jakuba a Filipa 2016 je zde.

Tribunový kostel sv. Jakuba, nacházející se na návrší 6 km západně od Benešova, náleží k význačným architektonickým památkám regionu. V nejstarší fázi – v poslední třetině 12. století – bylo temeno návrší opevněno příkopem a valy (jejich pozůstatky jsou dosud dobře patrné západně od kostela) a existovaly zde obytné objekty. Během první třetiny 13.století byl východně od obytného stavení vybudován kostel. Jeho mohutná západní část mohla souviset s obytným objektem a plnit útočištnou funkci. V první polovině 14.století obytné objekty zanikly a poblíž kostela byla postavena zděná fara; ta však v první polovině 15.století rovněž zanikla. Jako takový představuje Chvojen jeden z mála poznaných příkladů venkovského opevněného sídla staršího typu – opevněného rezidenčního dvora. Rozsah opevněné plochy ukazuje ještě na hradištní tradici.

Kostel jako takový je jednolodní, s krátkou, širokou loď, k níž se směrem k východu pojí hranolová věž a pravoúhlý presbytář, zaklenutý jedním polem křížové klenby s hřebínky. Dnešní podobu získal po úpravách započatých v roce 1904 tehdejším majitelem konopišťského panství Františkem Ferdinandem ´d Este. Při těchto opravách, které, jak vyplývá ze záznamů benešovské farní kroniky, trvaly deset let, byly objeveny a restaurovány nástěnné malby. Na severní stěně podvěží se nalézá poměrně velká kompozice Leviatana s otevřenou tlamou a lidskými postavami v ní, která je interpretována jako Očistec. Proti tomuto výjevu – na jižní stěně podvěží – se nachází geometrická kompozice znázorňující Ptolemaiovu soustavu nebeských sfér a oběh planet kolem Země. Kompozici charakterizuje pevná hnědá kresba.

V presbytáři na severní stěně je v malovaném rámu zobrazena Madona s Ježíškem typu Hodegetria (průvodkyně na cestě), na jejíž hlavu andělé kladou korunu; vlevo před Madonou klečí donátor. Nad tímto výjevem byl namalován votivní obraz, na němž před apoštoly Filipem a Jakubem klečí dva donátoři, z nichž první drží v rukou nápisovou pásku s částečně dochovaným nápisem filius. Snad se jedná o bratry Dobeše (kanovníka pražského kostela) a Beneše, kteří se původně psali z Benešova a později z Konopiště. Malby lze datovat do čtyřicátých let 14. století.

Autor textu: PhDr. Mgr. Libuše Váňová

s. 19 v 1914 Svěcení kostela sv. Jakuba na Chvojně

V r. 1902 byl filiální kostel sv. Jakuba na Chvojně za příčinou přestavby staré chatrné věže a nutných oprav celého kostela pro veřejné bohoslužby uzavřen. Nákladná oprava provedena péčí Jeho cís. Výsosti trvala celou řadu let. Věž ve zdivu byla značně vyvýšena, vnitřek bohatě vyzdoben a to způsobem neobyčejným. Jeho Výsost jest totiž horlivým sběratelem starožitností i dal umístiti v kostel tom staré oltáře, náhrobní kameny, sošky, obrázky a jiné ozdoby, jež odjinud, hlavně z Tirol a Bavor, zakoupil. Starý oltář sv. Jakuba byl též opraven ale uren pro děkanský kostel v Benešově, kde prozatím deponován. Na jeho místo postaven starý, gotický skládací oltář Mariánský a na evang. straně taktéž starý oltář sv. Jiří. Také na hřbitově kolkolem kostela se rozkládajícím dal Jeho cís. Výsost umístiti mnoho umělecky pracovaných starých křížů náhrobních, přivezených z ciziny.

Kostel byl dne 9. června 1914 vysvěcen a k vykonávání veřejných bohoslužeb opět odevzdán. Církevní obřady vykonal vikář a děkan Benešovský Josef Beneš za asistence arciv. vychovatele ThDr. Lva Stavovského, kaplana Benešovského Frant. Matouška, administrátora Václavického Jos. Šacha. Pan arcivévoda František Ferdinand se vznešenou svou rodinou zúčastnil se všech obřadů při svěcení, šel kolem chrámu a potom sedě mezi lidem, přítomen byl mši svaté. Na přítomné hluboce zapůsobila nelíčená zbožnost páně arcivévodova i jeho rodiny.

Otevření chrámu Chvojenského, který lidu z okolí tak milým jest, tím spíše, že na tamním hřbitově mají pochovány své drahé, naplnilo všechny věřící upřímnou radostí. Celkový náklad na opravu kostela na chvojně obnáší 40.000 korun.