Civitavecchia [čivitavekkia] je italské přístavní město v provincii Roma v centrální italské oblasti Lazio. Nalézá se u Tyrhénského moře, 80 km západoseverozápadně od Říma. Oblast byla osídlena už v etruském období. Právě tento přístav byl prvním místem, kam v únoru roku 1592 připlul kněz, doktor teologie (pozdější svatý) Josef Kalasanský, zakladatel piaristického řádu, který je znám rovněž u nás v Benešově, protože zde měl svoji kolej, kde vyučoval a z jejíž gymnaziálních lavic vzešla celá řada významných žáků nejen teologů (piaristů, členů jiných řeholí i světských kněží, ale též právníků, lékařů, filozofů, ve starém pojetí bakalářů svobodných umění, též i v novém, učitelů na středních školách, historiků, filozofů i přírodovědců, výtvarníků a dalších profesí). Valná část se pak přes různé proměny obsahu gymnaziálního vyučování k zakladatelské tradici tohoto řádu hlásí dodnes.

Vylodění v Civitavecchia tvořilo vlastně jakýsi pomyslný předěl mezi první, španělskou periodou v životě Josefa Kalasanského (1557-1592) a druhou (první italskou), kdy budoucí světec byl svobodným občanem římským a získal zaměstnání ve službách rodiny římského kardinála Colony.  Teologii tedy vystudoval Josef Kalasanský, syn zchudlého šlechtice, který se živil kovařinou, na španělských katolických gymnáziích a univerzitách ve městech  Estadilla, Lerida, Valenza, Huesca, Alcala ?, Perignano a na závěr Barcelona, kde  krátce před odplutím ze Španělska, asi v roce 1591, zakončil své studium složením rigorozních zkoušek z teologie a kanonického práva. Josef Kalasanský si byl dobře vědom, že by se ve Španělsku, kde byla přemíra světských i řádových kleriků, jen velmi špatně dostával na lepší post, na němž by se alespoň bez větších potíží uživil. Velmi se mu proto hodilo, že byl pověřen členstvím v delegaci, která měla za úkol zúčastnit se v Itálii jednání o usmíření dvou lokálních šlechtických rodů.

Proto nasedl začátkem února 1592 v barcelonském přístavu na  loď, která odplouvala do Itálie. Během plavby zpytoval svědomí, přemýšlel o svém dosavadním životě i o další budoucnosti. Zvažoval, kde mu bude lépe, zda ve Španělsku nebo v Itálii. Nakonec dospěl k závěru, že cesta, kterou nyní podniká do pro něj zatím neznámých končin, bude zřejmě bez návratu. Poznání věčného města Říma ho přitahovalo. Cítil, že je to správné místo pro jeho celkovou seberealizaci v oblasti náboženské, pedagogické i kompletní humanistické náplně života vůbec. Tak tedy, když nejspíše 27. 2. 1592, kdy vznesl v přístavním kostele sv. Františka z Assisi prosebnou modlitbu za své konání, vyrazil pěšky do Říma, splnit své diplomatické poslání a nastoupit novou cestu od občanské služby vychovatele v rodině kardinála Marca Antonia Colony, přímo v jeho paláci v Římě, bezplatného učitele pro všechny v chrámu sv. Doroty v Trastevere v Římě, zakladatele kongregace v paláci Torés v roce 1617 a nového piaristického řádu v roce 1621 za Řehoře XV. S řádem piaristů  od té doby sdílel vše dobré i zlé až do smrti  25. 8. 1648.

Procházka po Civitavecchia – seznam vyobrazení

Starý přístav

Pevnost – celkový pohled

Opevnění

Kostel sv. Františka z Assisi

Pevnost – celkový pohled

Město a přístav

Starý a nový přístav (IMG 2303)

Rybářský a nový přístav (IMG 2332)

Přístav a rybáři (IMG 2326)

Pevnost – celkový pohled

Nádraží (IMG 2235)

Výpomoc při střežení historických tradic (IMG 2261)

Etruská krajina na cestě do Říma (IMG 2193)