Zakladatelem piaristického řádu byl španělský kněz sv. Josef Kalasanský. (*1557 Petralta de la Sall, + 25. 8. 1648 Řím). Je patronem všech základních křesťanských škol a svátek slaví 25. srpna.

Nejznámější vyobrazení na Benešovsku je z roku 1749, kdy byl Josef Kalasanský ještě blahoslavený, od pražského malíře F. Lichtenreitera na bočním oltáři v bývalém piaristickém kostele sv. Anny na náměstí v Benešově

Po studiích na univerzitě v Leridě a působení v různých kněžských úřadech ve Španělsku, kde dosáhl v Barceloně v roce1591 doktorátu teologie, se rozhodl v roce 1592 odplout do Itálie, kde působil v Římě. Ve věčném městě, které se díky architektům Berninimu a Borrominimu stávalo perlou barokní architektury, poznal těžký život a osud dětí z nejchudší římské čtvrti Zátibeří, což ho vedlo k založení školy u chrámu sv. Doroty. Zde učil s několika spolupracovníky zdarma od roku 1597. Školy se stěhovaly po Římě. V roce 1612 začaly používat palác při kostele sv. Pantaleona, kde sídlí generál řádu piaristů dosud. Sjednocením s podobně zaměřenou skupinou kleriků z Lukky (P. Casani). Roku 1614 vznikla kongregace Matky Boží. V roce 1621 byla kongregace ustanovena papežem Řehořerm XV. jako piaristický řád Ordo Clericorum Regularium Pauperum Matris Dei Scholarum Piarum. Sv. Josef Kalasanský formuloval spiritualitu řádu (uctívání Panny Marie a sv. Filipa Neri,  jehož byl žákem) i řádovou pedagogiku s důrazem na spojení s praxí. Stal se prvním generálem řádu. Ačkoliv se na konci života dočkal pozastavení řádové činnosti a výuky papežem Inocencem X. v roce 1646, udělal vše pro zmírnění této osudové nepřízně. Kvůli čestným postojům, např. i vůči učenci Galilei Galileimu, žije jeho dílo i tradice dodnes.

O svatořečení Josefa Kalasanského se snažili již jeho nástupci a příznivci, kteří mu zůstali věrni i po neblahém zásahu papeže Innocence X. ještě před obnovením legality piaristického řádu. Po povolení kongregace (1656) a jejím znovu povýšení na řád (1669, za papeže Klimenta IX.) se snažili prosadit Josefovo blahoslavení, případně svatořečení jeho nástupci – generálové piaristického řádu, ale většinou marně. Blahoslaven byl v roce 1748 (16.8.) papežem Benediktem XIV., svatořečen roku 1767 (16.7.) Klimentem XIII. Při 300. výročí od jeho úmrtí ho prohlásil (13. 8. 1948) papež Pius XII. za patrona všech základních křesťanských škol. Jako svátek v kalendáři se drží od roku 1970 jeho úmrtní den 25. srpen. Dříve připadal tento svátek na 27. 8.

Velký tlak na uctívání památky sv. Josefa Kalasnkého přicházel i ze zaalpských provincií ve slovanských zemích (z území Čech, Moravy a Polska). Zde byl ve školách často držen úmrtní den Josefa Kalasanského jako slavnostní a hrála se divadelní představení. Významní piaristé 17. a 18. století (např. P. Bernard Bartlík a S. Philippo Nerio původem ze Strážnice nebo P. Jeremias Soudný a Matre Dolorosa, rodák z Benešova a absolvent zdejšího gymnázia) oslavovali Josefa ve svých dílech. Jejich počet stoupl zejména po roce 1748 v souvislosti s blahoslavením Josefa Kalasanského. Nejednalo se však jen o divadelní hry, ale i o životopisy, vydávání korespondence, hudební produkce apod. Na Podblanicku (bývalém území okresu Benešov) se v současné době nacházejí celkem 2 oltáře se zobrazením tohoto světce. Nejznámější je z roku 1749, kdy byl Josef Kalasanský ještě blahoslavený, od pražského malíře F. Lichtenreitera na bočním oltáři v bývalém piaristickém kostele sv. Anny na náměstí v Benešově a v zámecké kapli na Komorním Hrádku, který sem byl ovšem dovezen až při její rekonsekraci po roce 1989. Oltář sem byl zapůjčen pražským arcibiskupstvím z kostela sv. Petra a Pavla na Hrádku v Brandýse nad Labem. Tento kostel používali od roku 1786 piaristé, kteří působili v Brandýse nad Labem místo kaple, proto sv. Josef Kalasanský zdobil se sv. Petrem hlavní oltář kostela.

Václav Bartůšek