V letošním Adventu se opět uskuteční tradiční Benešovské roráty při ranních nedělních mších od 8:00 ve sv. Mikuláši.

Roráty představují specifickou podobu ranní mariánské mše v době adventní.

Typické české liturgické zpěvy, které rorátní mši doprovázejí, nemají v evropské kultuře obdobu. Pro roráty je typické střídání chorálního zpěvu a menzurálních písní coby komentáře chorálního téma. Označení „roráty“ pochází od mešního introitu 4. neděle adventní. Začíná se slovy: „Rorate coeli desuper“ (rosu dejte, nebesa, shůry).

Původ rorátních mší lze hledat v době vlády Karla IV. Panovník zavedl celoroční praxi votivních mší k Panně Marii. K těmto mším se připojila tradice liturgického zpěvu, a to zvláště v prostředí utrakvistickém. Dosáhla svého vrcholu v 16. století. Rorátní zpěv provozovala zvláště literátská bratrstva. Rušení bratrstev za josefínských reforem roku 1783 znamená také úpadek rorátů jako takových. Od 20. století až do současné doby probíhají snahy alespoň o částečnou obnovu tradice rorátů.

O tuto renesanci se snaží také na Benešovsku. Roku 2004 byla obnovena letitá tradice „Benešovských rorátů“.

Benešovské roráty vznikly zřejmě na přelomu 17. a 18. století ve Španělsku.

Jezuité z Valencie si sebou na Svatou Horu u Příbrami přinesli svou mariánskou poutní píseň, jejíž melodie utkvěla v paměti návštěvníků z Benešova. Ti ji později dotvořili a doplnili českým textem. Poslední změny textu provedl v roce 1923 Vladimír Hornof. Hudbu v 60. letech minulého století upravil Alfons Šoun.